Spálená kůže: jak ji ošetřit a co ji způsobuje?

Letní dny plné slunce vybízí k mnoha venkovním aktivitám. Turistický výlet do přírody i rozpáleného města nebo den strávený u vody však může mít nepříjemnou dohru. Pokud jste se zapomněli namazat opalovacím krémem nebo jste jeho ochrannou vrstvu během dne poctivě neobnovovali, bude vás už večer trápit spálená kůže od sluníčka. Jak ji správně ošetřit?

Obsah článku:

• co způsobuje spálení kůže od sluníčka a kdo je náchylný,
• následky spálené kůže – rakovina a stárnutí pokožky,
• symptomy spálené pokožky,
• co na spálenou kůži,
• regenerace spálené kůže pomocí CBD,
• čemu se při spálení rozhodně vyhnout.

Co způsobuje spálení kůže od sluníčka?

Při pobytu na slunci na vaši kůži působí různé druhy záření, zejména:

• infračervené záření (způsobuje pocit tepla ze slunečních paprsků),
• viditelné světlo,
• ultrafialové záření (tzv. UV záření).

Za spálenou kůži zodpovídá právě UV záření, které poškozuje ochranné molekuly v kožních buňkách. Jak je to možné?

Jednou z hlavních funkcí pokožky je obrana těla před vnějšími škodlivými vlivy. Sem patří i ultrafialové záření. Když na vaši pokožku dopadnou UV paprsky, pohltí je kožní pigment zvaný melanin, který má hnědou až černou barvu [1].

Pokud na kůži dopadá větší množství slunečního záření, začne tělo produkovat více melaninu do okolních buněk, čímž se je tak chránit před dalším poškozením (dokáže vstřebat až 99,9 % UV paprsků) [2]. V důsledku toho dochází ke ztmavnutí pokožky. Opálená kůže je tak výsledkem přirozené obrany našeho těla, které se brání před škodlivými UV paprsky.

Pokud je ale sluneční záření příliš intenzivní, nedokáže jej melanin pohltit. UV paprsky pak interagují mj. s DNA v kožních buňkách a způsobují její poškození. Buňky s vadnou DNA jsou nebezpečné (mohou mj. způsobit rakovinu) – organismus proto spustí kaskádu složitých reakcí, jejichž výsledek je odstranění poškozených buněk a zánět. A právě zánětlivá reakce je příčinou typických projevů spálené kůže (viz dále) [3, 4].

Spálení kůže vás může postihnout i v případě, že jste se ráno dostatečně namazali opalovacím krémem, možná budete překvapeni. Opalovací krém postupem času ztrácí na účinnosti. Jeho trvanlivost ovlivňuje i to, že se potíte nebo že si krém smyjete při koupání. Proto byste při pobytu na sluníčku měli svou ochrannou vrstvu opalovacího krému pravidelně doplňovat, a to ideálně každé 2 hodiny. 

Ani opalovací krémy vás ale neochrání stoprocentně. Část záření jimi nakonec pronikne. Proto se nemusíte bát, že byste se kvůli opalovacímu krému v létě neopálili. Nespoléhejte ale na to, že je vaše pokožka již opálená nebo máte tmavší barvu kůže – i vy se můžete spálit, pokud se dlouho a bez ochrany vystavujete slunečním paprskům.

Kdo je ke spálení náchylnější?

Platí, že čím světlejší pokožku máte (zejména fototyp I a II), tím spíše se spálíte. Podle studií jsou ke spálení také náchylnější děti mladší 6 let. Tyto skupiny by se měly vyhýbat slunění okolo poledne a používat více ochranných prostředků [5, 6].

Některé léky a další prostředky – například některé krémy na atopický ekzém s aktivními látkami či antibiotiky – mohou zvýšit citlivost vaší kůže vůči slunečnímu záření. Při jejich užívání věnujte zvýšenou pozornost ochraně před sluncem [7].

UV záření vede k rakovině i stárnutí kůže

Z pohledu spálení sluníčkem rozlišujeme mezi dvěma typy UV paprsků: UVA a UVB. 

UVA paprsky mají na svědomí chronická poškození kůže a vyvolávají fototoxické i fotoalergické reakce. UVA paprsky pronikají do hlubších částí kůže, kde negativně ovlivňují kolagenová a elastinová vlákna, která zajišťují pevnost a pružnost pokožky (tzv. pojivové tkáně). Tímto poškozením UVA záření přispívá k tvorbě vrásek [8–10].

UVB paprsky významně přispívají k riziku vzniku kožních nádorů. Pronikají k buňkám v nejhlubších vrstvách kůže a jsou hlavní příčinou spálení, poškození DNA a vzniku rakoviny kůže. Odhaduje se, že až 90 % melanomů je způsobeno UV zářením. Následky spálení se přitom mohou projevit až po několika dlouhých letech [11–14].

Ze studií také vyplývá, že ke vzniku zhoubného nádoru po vystavení UV záření dochází častěji u osob se světlejší pokožkou (s nízkou pigmentací kůže fototypu I a II) a těch, kdo jsou vlivu slunce vystaveni od dětství nebo pracují venku. 

Např. v USA jsou kožní nádory nejčastěji diagnostikovaný typem rakoviny. Ročně se tu s ní léčí cca 5 milionů pacientů, většině případů se přitom dá předejít. Lidé ale stále podceňují prevenci – 1 ze 3 Američanů se každoročně spálí. Podobně jsou i v České republice nejčastěji diagnostikovanou rakovinou kožní nádory [16, 17].

Kůži si nemusíte spálit pouze při pobytu na přímém slunci. Zdrojem škodlivých UV záření jsou také speciálně upravené lampy (např. horské slunce nebo infralampy) a solária. Z výzkumů vyplývá, že opalování v soláriích od mladého věku souvisí se zvýšeným rizikem rakoviny kůže po celý život [18].

UV záření také způsobuje:

• předčasné stárnutí kůže,
• pihy (nejčastěji na obličeji a ramenou),
• tmavé nebo zabarvené skvrny na obličeji, rukou, hrudi i zádech,
• suchou a drsnou pokožku.

Pozor, slunce nepůsobí pouze na kůži. UV paprsky mohou poškodit také vaši sítnici, což může vést k jejímu zákalu, nebo spálit vaši čočku a rohovku [19–21]. Proto chraňte také své oči a na slunečné výlety přibalte sluneční brýle s UV (polarizačním) filtrem.

Symptomy spálené kůže: loupání, horkost a další

Spálená kůže je zarudlá, bolavá a horká na dotek. Obvykle se objeví pár hodin poté, co jste byli vystaveni přílišnému množství UV záření. Při vyšší míře spálení se na postižených místech objevují také puchýřky, které mohou praskat. Spálit si můžete jakoukoli část těla, kterou bez ochrany vystavíte slunci, včetně pokožky hlavy, rtů či uší. 

Symptomy, které spálenou kůži zpravidla doprovází:

• změna barvy kůže (zarudnutí),
• na dotek je kůže teplá nebo horká,
• bolestivá, citlivá pokožka,
• otok postižené oblasti,
• tvorba malých puchýřků.

Jde o typické příznaky zánětu – součástí léčby je mj. snaha o potlačení těchto symptomů (viz dále). Vážnější spálení kůže navíc často doprovází bolest hlavy, zvýšená teplota, nevolnost a celkový pocit únavy.

Typický obrázek spálené kůže. Zdroj: flickr.com

V závislosti na míře spálení a typu vaší pokožky zarudlá kůže buď zhnědne, nebo za pár dní zarudnutí zmizí. Pokožka se pomalu začne hojit a poškozená vrstva kůže se postupně sloupe. 

Jak dlouho trvá, než se spálená kůže zahojí? To záleží především na míře spálení. Mírné spálení zmizí za 3 až 5 dní, větší vydrží celý týden, závažné popálení s puchýři a velmi zarudlou pokožkou si vyžádá zhruba 2 týdny regenerace. Kůže se vám může loupat ještě pár dní poté [21].

Pokud se vám na těle tvoří nadměrné množství puchýřů, puchýře pokrývají váš obličej či ruce, kůže vykazuje znaky infekce (pociťujete silnou bolest, objevuje se hnis, puchýře krvácejí) nebo se vaše spálení po pár dnech stále nelepší, vyhledejte lékařskou pomoc. S návštěvou doktora byste neměli otálet také v případě, že máte horečky a omdléváte.

Co na spálenou kůži od sluníčka

Pokud vaše kůže po pobytu na ostrém slunci rudne a máte pocit „horké“ pokožky, schovejte se okamžitě do stínu (ideálně někam dovnitř). Teď už je na mazání opalovacím krémem pozdě. Co použít na spálenou kůži, aby se co nejrychleji zahojila a ušetřila vás trápení? Máme pro vás několik tipů:

Dejte si studenou sprchu

Studená sprcha nebo vana vám uleví od bolesti ze spálení a zmírní zánět pokožky. Buďte ale opatrní. Neležte v ledové vaně a nepřehánějte to s ledem, abyste si ještě neuhnali omrzliny a podchlazení. 

Dejte si také pozor, abyste při sušení kůži příliš nedrhli ručníkem. Zkuste ho na pokožku pouze jemně přikládat (podobně, jako to děláte při své každodenní péči o pleť po jejím odlíčení).

Hodně pijte

Spálení „vytahuje“ tekutinu z těla k povrchu pokožky. Abyste předešli dehydrataci, dodržujte pitný režim a dejte si pár skleniček vody navíc.

Hydratací urychlíte hojení spálené kůže. Zdroj: pexels.com

Vezměte si prášek na bolest

Bolest ze spálené kůže vám mohou dočasně pomoci utišit prášky na bolest, například ibuprofen. Proti chronické bolesti (a pro lepší spánek) může pomoci např. CBD olej (o CBD se dozvíte více v následujících odstavcích).

Mažte spálenou kůži uklidňujícím krémem

Stejně jako je důležitá hydratace zevnitř, je třeba dodat pokožce vodu také zvenčí. Spálená pokožka je vysušená, proto ji pravidelně mažte hydratačním krémem, který neobsahuje parfemaci (ty by pokožku ještě více podráždily). Zvolte takový, který spálenou kůži zklidní. Ideální pro vás budou např. krémy s CBD.

S regenerací kůže po spálení pomůže CBD

CBD (kanabidiol) je látka získávaná z technického konopí. Nemá omamné účinky a vykazuje mj. protizánětlivé účinky [22–24]. CBD vám tak může pomoci s rychlejším hojením spálené kůže – jak jsme si řekli, pocit spálení je obrannou reakcí našeho imunitního systému na její poškození. Postižená kůže natéká, je rudá, bolestivá a horká na dotek. Účelem léčby je tyto reakce zmírnit.

CBD má potenciál snižovat bolest (viz článek o CBD a bolesti) a předcházet možným infekcím – působí tedy proti hlavním symptomům spálené kůže. Jako silný protizánětlivý prostředek ulevuje od bolesti a snižuje zarudnutí. S hydratací (a tedy léčbou) pomáhá např. i vitamín E [25, 26].

Ať už se rozhodnete pro jakýkoli produkt, nejprve ho vyzkoušejte na malé část spálené kůže. Zjistěte, jak na něj vaše pokožka reaguje, a teprve poté jej namažte na celou postiženou oblast. Při aplikaci se vyhněte narušené kůži a prasklým puchýřům.

6 tipů, jak se po nezdařeném opalování chovat

Nechoďte na slunce – spálenou kůži zbytečně nevystavujte dalšímu slunečnímu záření. Vybavte se kloboukem a pokud si jdete zaplavat, oblékněte se do prodyšného trika s dlouhým rukávem či legín, které zakryjí narušenou pokožku. Zvolte takové oblečení, které není průhledné a dostatečně ochrání kůži pod ním.

Neloupejte kůži – jakmile se pokožka začne loupat, nechte ji, ať se se vším vypořádá ve vlastním tempu. V opačném případě sloupnete pokožku, která na to ještě není připravená. To může být nejen bolestivé, ale také tím zvyšujete riziko infekce, čímž si jen prodloužíte dobu hojení. Po oloupání si nezapomeňte převléknout postel, abyste se neváleli v odrolené kůži.

Nechte puchýře, ať se zahojí samy – puchýře značí popálení druhého stupně. Objevují se, aby vaši pokožku uchránili před infekcí. Na puchýře určitě nesahejte a nesnažte se je propíchnout ani jinak ošetřit, časem se samy zahojí.

Vyhněte se agresivním látkám a horké vodě – než se začnete promazávat tělovým mlékem, mrkněte se na složení. Vyhněte se parfemaci a dalším přidaným látkám, abyste kůži zbytečně nedráždili.

Opatrní buďte i při sprchování. Pokožku příliš nedrhněte a nesprchujte se v horké vodě. Ta ji totiž zbavuje přirozených olejů a kůži vysušuje, což spálenou kůži ještě více podráždí. Horká voda a mýdlo tak snadno způsobí, že vás pokožka bude svědit a pálit.

Vynechejte cvičení – dopřejte svému tělu oddech a dejte mu čas na hojení ran. Cvičení může vést nejen k přehřátí, ale především k produkci potu, který spálenou kůži opět podráždí. 

Namažte se opalovacím krémem – a tip na závěr. Podle studií publikovaných od roku 2020 vykazuje CBD schopnost potlačit škodlivé UVB záření [27, 28]. V rámci vaší skincare rutiny proto doporučujeme na závěr nanést (alespoň na obličej) kapku pleťového a tělového oleje s CBD.

Pomozte ostatním

Pomohl vám článek? Sdílejte jej na Facebooku a přihlaste se k našemu newsletteru.